Smetanova Litomyšl
zámecké návrší
Důkladně poznat a v klidu si vychutnat vše, co nabízí oblast známá jako zámecké návrší, si žádá několik dní. A to zde prosím vynecháváme zámeckou expozici!
PLESKOT Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquip ex ea commodo consequat…
TIP: Věděli jste, že sklepení litomyšlského zámku ukrývá voskové Srdce pro Václava Havla?
zámecké sklepení
/ vinná a umělecká galerie
Majestátní sály s vysokými klenutými stropy působí na návštěvníky uklidňujícím „nehladomorním” dojmem. Když se v Litomyšli narodil Bedřich Smetana, sloužilo sklepení ke skladování sudů z místního pivovaru, kde byl sládkem Bedřichův tatínek. Dnes v klimaticky ideálním prostředí lahvově dozrávají pečlivě zvolená vína moravských a rakouských vinařů. Sklenka vína ideální teploty tak může učinit prohlídku sklepení ještě příjemnější.
olbram zoubek
/ expozice v zámeckém sklepení
Olbram Zoubek věnoval Litomyšli soubor více než 80 soch, které jsou průřezem jeho celoživotního díla. Ve sbírce trvale umístěné ve sklepení jsou i unikáty z ranného tvůrčího období, které jinde k vidění nejsou. A proč jsou právě zde? Olbram Zoubek, který sejmul slavnou posmrtnou masku Janu Palachovi, v době totality nesměl volně tvořit. S dalšími výtvarníky tak „ve vyhnanství“ na litomyšlském zámku celých 17 sezón restauroval sgrafitovou výzdobu. Za tu dobu se u nás podruhé oženil a stal se pražským Litomyšlanem.
srdce pro v. h.
/ expozice v zámeckém sklepení
V jednom z menších sálů sklepení se po svém několikaletém putování zabydlelo Srdce pro Václava Havla, které bylo odlito z vosku nedohořelých svíček zapálených po celé republice v pietě za prezidenta zesnulého ve spánku před Vánoci v roce 2011.
Autory dvoumetrového otevřeného srdce jsou Lukáš Gavlovský a Roman Švejda, samotnou expozici navrhl architekt Josef Pleskot. V roce 2018 byla expozice dotvořena kapesními zrcátky věnovanými veřejností. V zrcátkách se srdce mnohonásobně odráží a symbolizuje touhu vrátit také „více srdce“ do veřejného dění.
rodný byt
/ na návštěvě u Smetanových
„Otec byl prý právě na dvoře, když děvče přiběhlo se zprávou, že se narodil syn. A tu šťastný otec v samé radosti děvče chytil a tančil s ním po dvoře. Chtěl však, aby i jeho lidé sdíleli s ním tuto radost, proto dal na dvůr vyvaliti své chase sud piva a ta pak zpívajíc a tancujíc neméně radostně vítala příchod Bedřicha Smetany na svět…“ Bedřich Smetana se narodil jako první syn a jako jedenácté dítě sládka na litomyšlském zámku Františka Smetany, na masopustní úterý 2. března 1824. Expozice v jeho rodném bytě byla otevřena přesně o sto let později. Vybavena je dobovým nábytkem, ale také předměty, které patřily přímo slavnému skladateli. Rodný byt je návštěvníkům přístupný v přízemí budovy někdejšího zámeckého pivovaru z prvního nádvoří.
piaristický kostel a kolej
/ věže, které vás už z dálky vítají
Zdobnost Alliprandiho barokního kostela popisoval ve své Filosofské historii Alois Jirásek. Každou neděli v 9 hodin se sloužily studentské mše, na které přicházeli studenti místního gymnázia přímo zvláštním vchodem z budovy piaristické koleje.
Studentům budova koleje slouží dodnes. Litomyšl si zde hýčká nové generace šikovných restaurátorů.
Piaristický chrám v časech rudě zbarvených utrpěl hluboké šrámy. Úplná rekonstrukce nebyla možná, leccos bylo třeba vytvořit úplně nově. Dnes se tak kostel pyšní citlivým snoubením minulosti a současnosti.
muzeum
/ středověk pod zemí
Budova Regionálního muzea v Litomyšli je sama o sobě právě tak zajímavá jako jeho sbírky. Jedná se o původní piaristické gymnázium a právě v těchto zdech vyučoval a tvořil Alois Jirásek. Muzeem je budova od roku 1928 a v roce 2014 byla do dnešní podoby revitalizována podle návrhu Josefa Pleskota.
Architekt během revitalizace čelil nečekaným výzvám. Musel svůj návrh rychle přizpůsobit významným archeologickým nálezům v místech plánované suterénní přístavby. Odhalené středověké dlážděné cesty, pozůstatky domů, hradeb a bran tak nyní může obdivovat každý návštěvník muzea.
červená věž
/ středověk nad zemí
Poslední pozůstatek opevnění někdejšího litomyšlského „Horního města“ z konce 15. století se znakem Kostků z Postupic nyní slouží jako Muzeum restaurování a historických technologií a stal se součástí celého areálu Fakulty restaurování Univerzity Pardubice v Litomyšli.
Osmnáct metrů vysoká Červená věž je díky své poloze skryta okolní zástavbou, je ale doslova několik kroků od zámku. Ostatně z vyhlídky na věži je krásný pohled na zámecké arkády, ale také na klášterní zahrady. Obvykle je návštěvníkům přístupná od poloviny června do poloviny září, mezi jarním a podzimním semestrem.
portmoneum
/ Museum Josefa Váchala
Říká se, že kdo přespal v pokojích vymalovaných Josefem Váchalem, probudil se jako šílenec. Mystik, grafik, vyučený knihař, synovec Mikoláše Alše, autor knih Josef Váchal je Litomyšlí milován zejména díky svému jedinečnému životnímu nadhledu. Do Litomyšle jej přivedl jeho mecenáš, Josef Portman, kterého ve svém Krvavém románu pojmenoval hrabě Portmon.
Ostatně právě v Krvavém románu se o Portmoneu dozvíme vše podstatné. A také třeba to, proč se nakladatelství Paseka jmenuje právě Paseka. Portmoneum – Museum Josefa Váchala je od zámeckého návrší pouhých pár kroků, na ulici Terézy Novákové.
obrazárna
/ vyhlídka ze zámeckých arkád
Městská obrazárna patří do sálů litomyšlského zámku již celé století. Prvorepublikové sbírky obrazů místních malířů se rozrostly o další poklady českého malířství do dnešního počtu přesahujícího dva tisíce uměleckých děl. Za vše hovoří zvučná jména autorů: Jan Zrzavý, Emil Filla, Josef Čapek, Václav Boštík, Josef Váchal, Max Švabinský, Julius Mařák, Antonín Dvořák, Josef Matička, Otokar Kubín, František Tichý, Ludmila Jandová, Bohdan Kopecký, Karel Šťastný, Viktor Faltis a další!
Většina autorů pochází z okolí Litomyšle či zde zanechala osobní stopu. Například Max Švabinský se ženil v místním kapitulním chrámu a obdivoval krásu schodiště, které k němu stoupá.